Výjimkou není ani konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ze strany Evropy byla velká diplomatická snaha vyhnout se konfliktu. Německo, které je silně závislé na ruském plynu, a Francie s přímým zásahem Macrona jako zprostředkovatele, to zkoušely znovu a znovu. Ani Spojené státy, ani Rusko však nebyly ochotny ztratit svůj podíl na moci nebo v případě Ruska část zóny svého vlivu na proruské Ukrajině. Nakonec Rusko spustilo útok, čímž se trhy ocitly v jednom z nejděsivějších scénářů. Pokud akciové trhy klesnou při zprávě o válečném konfliktu propad je větší, pokud se v postižené oblasti soustřeďují velké zásoby zemního plynu a ropy.
Akcie přehnaně reagují poklesem, když jsou očekávání špatná. Proto i ruský útok na Ukrajinu rozhýbe trhy. To se podle finanční literatury očekávalo a také stalo.
Možný nedostatek dodávek energie způsobil okamžitý a výrazný nárůst ceny ropy (v kontextu, kdy jsou ceny již tak na vysokých úrovních). To je další znak citlivosti trhů na rizikové situace: účinky se projevují nejen na akciovém trhu (jehož pád byl v den invaze rozsáhlý, aby se v pátek obnovil), ale také na komoditních trzích (suroviny), které ve čtvrtek vzrostly a v pátek klesly.
Strach, trhy, válka
Ruský vpád na Ukrajinu způsobil krach a způsobil, že ruský akciový trh ztratil více než 50 % své tržní kapitalizace.
Strach, trhy, válka
Jsme svědky něčeho podobného tomu, co se stalo téměř před dvěma lety, kolem 11. března 2020, kdy WHO oficiálně prohlásila covid-19 za pandemii, i tehdy na trzích nastal všeobecný pokles.
Jako dominový efekt následovaly propady na asijských akciových trzích, které jako první pocítily účinek útoků. Následně se to rozšířilo i na ostatní trhy, které se otevíraly, evropské a odtud panika pak přeskočila na americké trhy, které měly čas ukončit seanci na vzestupu.
Strach, trhy, válka
Prvotní reakcí byl propad akciových trhů na začátek války, zároveň ceny surovin prudce vzrostly. V podstatě ropa a plyn (klíčové části tohoto konfliktu) a zlato, které v nepříznivých ekonomických scénářích plní funkci útočiště, podobně jako tomu je iv případě kryptomen.
Strach z války ovlivnil i rizikové přirážky evropského státního dluhu, které prudce vzrostly, jak se to stalo v jiných obdobích nejistoty. Stačí si vzpomenout na dluhovou krizi z roku 2010, která měla katastrofální následky pro mnohé země v Evropě, ale především pro Řecko.
Pravda je taková, že Evropa je silně závislá na plynu a ropě z Ruska a že v roce 2020 měly ceny energií stoupající trend, ze kterého se nedokázaly dostat. K těmto faktorům se přidává i ruská invaze na Ukrajinu. Rusko je největším dodavatelem plynu a ropy do EU a vyšší náklady na energie znamenají dražší dopravu, což ovlivňuje pohyb všech druhů zboží.
Znepokojivé srovnání lze dokonce udělat s jomkipurskou válkou v roce 1973 na Blízkém východě, která vedla k ropné krizi. To otřáslo světovou ekonomikou v jejích základech a signalizovalo konec ekonomického rozmachu, který učinil tak mnoho pro snížení nezaměstnanosti a zvýšení životní úrovně. Dnes je světová ekonomika mnohem větší než tehdy, ale v posledních desetiletích roste mnohem pomaleji.
Pandemie zasadila během posledních dvou let silnou ránu, přičemž vlády byly nuceny utratit obrovské částky na záchranu svých vlastních ekonomik. Nyní, navzdory určitým známkám oživení, přetrvávají rizika vyšší inflace a nižšího růstu, přičemž velké dluhy omezují schopnost mnoha vlád zasáhnout.
Je možné, že pro evropské občany budou mít hlavní důsledky konfliktu ekonomický charakter: náklady na energii budou nadále růst, tato nová zvýšení budou mít vliv na ceny a zvýší se inflace. To, co se na podzim ukázalo jako dočasné zvýšení cen, tedy pravděpodobně skončí jako čistá a jednoduchá inflace a podkope postkovidový růst evropských ekonomik.
